Finanční řízení a podmínky rozhodování podniku (Dobrovolná)

07.06.2010 21:34

Studijní předmět: Finanční management II.

Téma: Finanční řízení a podmínky rozhodování podniku

 

 

 

Úvod

Finanční rozhodování je základem a neoddělitelnou součástí finančního managementu. Zabývá se pohybem peněz a podnikového kapitálu, který je vyvolán fungováním nejrůznějších forem podnikatelských jednotek. Vychází z celkové technicko-ekonomické strategie a taktiky firmy, na druhé straně ji však zpětně podstatným způsobem ovlivňuje a usměrňuje. Finanční kritéria a cíle tvoří rozhodující součást ekonomických cílů podniku z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Musí být v celkovém řízení podniku důsledně respektovány, má-li podnik jako samostatná právní a ekonomická jednotka efektivně fungovat a rozvíjet se.

 

  1. CHARAKTERISTIKA POJMŮ

 

Finanční rozhodování podniku je definováno jako proces výběru optimální varianty získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich využití z hlediska základních finančních cílů podnikání a s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám.

 

Finanční řízení je definováno jako subjektivní ekonomická činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů (financování), alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku (investování) a rozdělováním zisku, dividendová politika s cílem maximalizovat tržní hodnotu firmy.1

Po finančním řízení se dostává management podniku do různých rozhodovacích situací, které musí řešit.

 

Finanční rozhodování podniku zahrnuje tyto fáze:2

- Vymezení finančního problému a konkrétního stanovení finančních cílů (vyplývají většinou

z problémů věcného charakteru, mohou vznikat přímo v oblasti financí. Při určování finančních

cílů musejí být respektovány limitující podmínky).

 

- Sběr a analýza informací a podkladů potřebných pro rozhodování (využívá údaje z finančního a

managerského účetnictví, statistické údaje, marketingové poznatky, údaje z finančního trhu atd.)

 

- Volba různých variant řešení

 

  • - Stanovení kritérií pro výběr optimální varianty (kritéria finančního rozhodování musejí navazovat na finanční cíle.)

 

  • - Hodnocení jednotlivých variant podle zvolených kritérií (zde je nutné uvažovat případné odchylky od původního záměru, riziko)

 

  • - Výběr optimální varianty

 

  • - Realizace vybrané varianty a její ověřování vzhledem k určeným cílům

 

Do charakteristiky podnikového finančního rozhodování jsou zahrnuty také typy rozhodovacích situací, které se v tomto procesu projevují. Můžeme je rozdělit na:3

 

  1. Dlouhodobé finanční rozhodování (strategické rozhodování), které obsahuje:

 

    1. rozhodování o celkové výši kapitálu, který podnik potřebuje mít k dispozici

    2. rozhodování o struktuře podnikového kapitálu, rozhodování o podílu vlastního a cizího kapitálu

    3. rozhodování o struktuře majetku podniku, rozhodování o podílu peněžních prostředků na celkovém podnikovém majetku

    4. rozhodování o investování podnikového kapitálu, rozhodování o užití vložených

    5. peněžních prostředků, rozhodnutí o finančním nebo věcném (reálném) investování

    6. rozhodování o rozdělení zdaněného podnikového zisku, rozhodování o výši rezervních fondů

 

U některých typů podniků bývá rozhodování o rozdělení zisku omezeno zákonnými požadavky na vytváření rezervních fondů, na způsoby vyplácení výnosů z cenných papírů. U těchto typů dlouhodobého finančního rozhodování je velmi nutné počítat s rizikem. Tento typ finančního rozhodování velmi ovlivňuje finanční situaci podniku na dlouhé období a jeho změny jsou obtížně realizovatelné (týkají se fixního majetku a dlouhodobého kapitálu). Tato rozhodnutí musí být schvalována vlastníky podniku a provádějí ho vrcholoví manažeři.

 

  1. Krátkodobé finanční rozhodování – je méně riskantní, protože se v něm tolik výrazně neprojevuje vliv času a jeho změny jsou snadněji uskutečnitelné. Mezi krátkodobé finanční rozhodování patří:

 

    1. rozhodování o velikosti a složení jednotlivých částí oběžného majetku-rozhodování o optimální výši peněžních prostředků, o výběru různých forem krátkodobých cenných papírů, o pohledávkách atd.

    2. rozhodování o optimální formě krátkodobého kapitálu – rozhodování o možnostech využití obchodních úvěrů a krátkodobých finančních záloh atd.

 

Finanční rozhodování krátkodobého charakteru vychází a je velmi ovlivňováno dlouhodobým finančním rozhodováním.

 

Úkolem finančního řízení je zajistit dostatek finančních zdrojů a umístit je tak, aby byly efektivně využity a byla přitom dosahována finanční rovnováha. Významnou roli ve finančním systému hrají finanční trhy a finanční zprostředkovatelé. Peněžní trh, kapitálový trh, měnový trh a derivátový trh patří mezi nejvýznamnější části finančního trhu. Banky, pojišťovny, stavební spořitelny patří do zástupců finančních zprostředkovatelů. Důležitými subjekty jsou podniky, jednotlivci a stát.

Finanční řízení podniku představuje dosahování rovnováhy mezi finanční výkonností (rentabilitou), kapitálovou strukturou (zadlužeností) a solventností (likviditou).4

 

2. PŘÍSTUPY K MĚŘENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU

 

Cílem finančního řízení podniku je neustálé zvyšování a měření výkonnosti firem a řízení hodnoty firmy.

Podnikovou sféru ovlivňují globalizační trendy, zostřování konkurence a otvírání nových trhů.

Přístupy k měření výkonnosti firem prošly vývojem a odráží se v nich technicko-ekonomický typ ekonomiky, informační možnosti a poznání při řízení ekonomických systémů.

V oblasti hodnocení efektivnosti podnikových aktivit se preferují tržní hodnoty podniku. Rostoucí informační efektivnost kapitálových trhů zvyšuje efektivní alokaci kapitálu. Finanční řízení je založeno na řízení hodnoty pro vlastníka (Shareholder Value). To je postaveno na finančních ukazatelích, které umožňují úspěšně a lépe poznat procesy a činnosti, které reálně a dlouhodobě zvyšují hodnotu pro akcionáře a rovněž celkovou hodnotu firmy.5

 

Rozlišujeme 2 dimenze hodnoty pro vlastníka:6

 

  • měřítko výkonu (finanční veličinu) – maximalizace bohatství akcionářů (akcionáři společnost vlastní a jako investoři očekávají dlouhodobý výnos své investice, vlastníci chtějí, aby zisk podniku byl vyšší než výnos, který by při stejném riziku mohli získat jinde)

 

  • podnikový cíl (cíl podniku) – podnik je viděn jako nástroj pro splnění zájmů akcionářů (maximalizace užitku akcionářů prostřednictvím maximalizace majetku akcionářů)

 

Přístupy k měření výkonnosti se neustále vyvíjí. Ukazatele měření výkonnosti lze podle síly vlivu působení finančních trhů a míry přechodu od účetních k tržním hodnotovým kategoriím rozdělit na: účetní, ekonomické a tržní ukazatele.

 

  1. ÚČETNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI7

 

Patří sem např. čistý zisk EAT, provozní zisk EBIT, zisk před úhradou úroků, daní a odpisů EBITDA, zisk na akcii EPS nebo poměrové ukazatele, jako jsou rentabilita aktiv ROA, rentabilita dlouhodobého kapitálu ROCE, rentabilita vlastního kapitálu ROE.

 

  1. Ukazatel čistého zisku na jednu akcii (EPS) – čistý zisk připadající na jednu kmenovou akcii, účetní poměrový ukazatel výkonnosti podniku.

 

  1. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) zjišťuje zda kapitál přináší dostatečný výnos a zda je kapitál využíván s intenzitou odpovídající investičnímu riziku. Ukazatel má být vyšší než úroky, které by podnik obdržel při jiné formě investování. Je důležitým ukazatelem pro potencionální investory. Pokud je hodnota dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti CP garantovaných státem, investor se bude snažit investovat svůj kapitál jinde výhodněji.

 

 

  1. Ukazatel rentability dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) - návratnost užitého kapitálu, účetní poměrový ukazatel výkonnosti podniku. Tímto ukazatelem se hodnotí význam dlouhodobého investování na základě určení výnosnosti vlastního kapitálu spojeného s dlouhodobými zdroji.

 

  1. Rentabilita aktiv (ROA) - návratnost aktiv, účetní poměrový ukazatel výkonnosti podniku. Je poměřován zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány.Výnos z prostředků získaných z cizích zdrojů musí pokrýt i úroky a přinést další efekt představující zisk. 8 str. 16

 

  1. EKONOMICKÉ UKAZATELE 8

 

Ekonomické ukazatele zohledňují veškeré náklady na investovaný kapitál, ve výpočtu těchto ukazatelů je promítnut faktor rizika a časový horizont.

 

Nejvýznamnější kritéria:

 

  • čistá současná hodnota (NPV) – Ukazatel tvorby hodnoty, který umožňuje propočet vytvořené hodnoty. Vyjadřuje přírůstek majetku v souvislosti s realizací daného projektu. Jedná se o rozdíl mezi současnou hodnotou volných peněžních toků a počátečních jednorázových výdajů.

Nedostatek NPV – Musí být odhadnuty volné finanční toky na několik budoucích období.

V případě obtížnosti odhadu, lze použít jako náhradu finanční ukazatele EPS, ROE, ROCE (jsou méně přesné, může dojít ke zkresleným výsledkům).

 

  • ekonomická přidaná hodnota EVA – Prosazuje se zejména v ekonomické praxi podniku. Je měřítkem výkonnosti firmy, s cílem motivovat manažery k orientaci na růst hodnoty pro akcionáře. Vychází z pravidla, že podnik musí vyprodukovat minimálně tolik, kolik činí náklady kapitálu z investovaných prostředků. Tyto náklady kapitálu nebo požadovaná míra výnosnosti se týkají jak vlastního kapitálu tak dluhu. Tak jak věřitelé mají nárok na výplatu svých úroků, tak i akcionáři požadují vyplacení adekvátní míry návratnosti vloženého kapitálu, která by kompenzovala jejich riziko. EVA je způsobem, kterým akcionáři měří zisk podniku po úhradě alternativních nákladů na kapitál.

Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený

o náklady kapitálu.

.

2 základní koncepty výpočtu:

1. na bázi provozního zisku (EVA-Entity)EVA = NOPAT WACC Capital

 

NOPAT čistý provozní zisk z operativní činnosti podniku po zdanění

Capital celkový investovaný kapitál

WACC průměrné vážené náklady kapitálu

 

Jednoduše vypadá i základní význam. Je-li EVA kladná, byla vytvořena nová hodnota.

Je-li naproti tomu EVA záporná, dochází k úbytku hodnoty(pokles bohatství akcionářů, protože firma není schopna dosahovat ani minimální výnos požadovaný subjekty, které poskytují kapitál pro její financování.)

 

Ukazatel EVA ovlivňují: operativní, investiční a finanční rozhodnutí.

 

    1. Operativní rozhodnutí – týká se podnikových výkonů a mají vliv na výsledný efekt NOPAT.

    2. Investiční rozhodování – jedná se o použití kapitálu C, tato rozhodnutí určují rozsah a strukturu majetku, a tím stranu aktiv bilance.

    3. Finanční rozhodování – ovlivňují kapitálovou strukturu podniku WACC.

 

  1. na bázi hodnotového rozpětí (Value Spread) - EVA = (ROC WACC) Capital

 

  • ­­ROC výnosnost investovaného kapitálu

 

EVA je závislá na rozdílu ROC-WACC, tedy na tzv. zbylém výnosu kapitálu.

 

2.a. na bázi zúženého pojetí hodnotového rozpětí (Eva-Equity) – EVA = (ROE - Re) ⋅E

- ROE výnosnost vlastního kapitálu,

- Re náklady vlastního kapitálu

- E vlastní kapitál

 

Vychází se zde pouze z výnosu vlastního kapitálu. Pro vlastníka je žádoucí, aby rozdíl ROE a Re byl co největší, minimálně by měl být kladný. Pouze v tomto případě mu investice do firmy přinášejí více, než by mu vynesla alternativní investice.

 

2.b. na bázi relativního hodnotového rozpětí – EVA/E = (ROE - Re)

 

Zde není hodnota ukazatele ovlivněna výší vlastního kapitálu a lze tedy měřit relativní výkonnost firmy.

 

Ukazatel EVA je využíván pro měření finanční výkonnosti podniku, pro účely stanovení hodnoty firem, pro řešení otázek hmotné zainteresovanosti managementu v hodnotově orientovaném řízení.

 

 

  • ukazatel CF z investic CFROI – podstata je podobná jako u ukazatele EVA, s tím rozdílem, že se porovnává výnosové procento s průměrnými náklady na kapitál.

 

  • GCE provozní aktiva v pořizovací ceně (vypočteny jako provozní aktiva v zůstatkové ceně a oprávky) a tato cena musí být transformována na současnou hodnotu zohledňující inflaci od nákupu aktiv po možnost vyhodnocení.

 

  • GCF je CF z provozních aktiv (tj. zjednodušeně EBIT (1-t) + odpisy)

 

- SV zůstatková (zbytková) hodnota aktiv po uplynutí doby životnosti.

 

  1. TRŽNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI

 

Tržní ukazatele výkonnosti jsou vysoce citlivé na vývoj akciového trhu. Je hodnocena výkonnost podniku z pohledu trhu.

Tržní ukazatelé:

  1. Ukazatel tržní přidaná hodnota MVA 9

Je registrován jako obchodní značka společnosti Stern Stewart & Co.

Hodnotí se, zda firma vytvořila akcionářskou hodnotu. Když celková tržní hodnota firmy je větší než množství kapitálu do ní investovaného, pak se firmě podařilo vytvořit akcionářskou hodnotu. Když je tomu naopak, tržní hodnota je menší než investovaný kapitál, firma zničila akcionářskou hodnotu. Tento rozdíl mezi tržní a účetní hodnotou firmy je dle Stewarta nazýván tržní přidaná hodnota MVA. Je to nejpřesnější měřítko bohatství, jež podnik vytvořil.“

 

Úspěšné firmy zvyšují svoji MVA, a tím zároveň zvyšují hodnotu kapitálu do nich investovaného.

 

Neúspěšné firmy snižují hodnotu kapitálu, který byl na počátku do nich investován.

 

Jestli firma uspěje při tvorbě MVA záleží na míře výnosnosti. Pokud u dané firmy míra výnosnosti překročí náklady kapitálu, pak jsou akcie firmy na trhu obchodovány s prémií. Když se ale firmy prodávají s diskontem, mají výnosnost menší než náklady kapitálu. Z toho plyne, že podnik vytváří akcionářskou hodnotu tehdy, je-li MVA větší než nula, tzn. převyšuje-li celková tržní hodnota firmy množství investovaného kapitálu.

 

MVA je definována na bázi hodnotového rozpětí: MVA=MV-C

MV-celková tržní hodnota podniku

C-celkový investovaný kapitál

 

MVA na bázi zúženého hodnotového rozpětí:MVA=MVE-BVE

Tržní a účetní hodnota dluhu se sobě rovnají.

MVE-tržní hodnota vlastního kapitálu (Market Value of Equity)

BVE-účetní hodnota vlastního kapitálu (Book Value of Equity)

 

Tržní přidanou hodnotu lze stanovit jakou současnou hodnotu budoucích EVA.

Zvýšením ukazatele EVA firma zvýší rozdíl mezi hodnotou firmy a kapitálem do ní investovaným. Vztah BVE a MVA má své implikace pro účely oceňování a lze nalézt novou definici hodnoty firmy MVE=BVE+MVA

Platí, že tržní hodnota vlastního kapitálu je rovna součtu účetní hodnoty vlastního kapitálu a současné hodnoty budoucích EVA.

 

Ukazatelem EVA se hodnotí úspěšnost firmy očima managementu (podniku). EVA vychází z interních informací firmy.

Ukazatelem MVA se hodnotí úspěšnosti firmy očima trhu. MVA závisí na kursu akcie.

Ve většině případů platí přímo-úměrný vztah mezi ukazateli EVA a MVA. Je-li kladná EVA, bude kladná MVA, nebo je-li záporná Eva, bude záporná MVA.

Str.21

 

  1. Ukazatel tržní výnos akciového kapitálu (TSR)10

Tržní měřítko pro vlastníky.

TSR-součet dividendového výnosu a kapitálového výnosu, je to výnos, který získávají akcionáři z koupě akcií.

Nedostatkem je, že ukazatelé mohou ukazovat „ničení“ hodnoty z důvodu očekávání investorů, že dojde k poklesu budoucích zisků, i když výnos kapitálu je vyšší než náklady kapitálu.Oproti tomu na rostoucích akciových trzích společnosti s průměrnou výkonností mohou vykazovat příznivé hodnoty TSR a MVA. V dlouhém období se tyto velké odchylky vyrovnávají (vyhlazují) a TSR a MVA odráží firemní výkonnosti. Přesto v mezidobí mohou existovat značné odchylky mezi těmito indikátory a firemní výkonností.

 

 

6. VALUE DRIVERS11

Sledujeme účetní, ekonomické, tržní ukazatelé výkonnosti podniku, ale i skupinu-value drivers (hodnotové generátory, hybatelé, řídící proměnné).

 

Value drivers - činnost nebo organizační zaměření, které zvyšuje vnímanou hodnotu výrobku nebo služby ve vnímání spotřebitele, a které proto vytváří hodnotu pro výrobce. Advanced technology, reliability, or reputation for customer relations can all be value drivers. Pokročilé technologie, spolehlivost, pověst nebo vztahů se zákazníky mohou být všechny hodnoty řidičů.

  • jsou specifické pro každou firmu a odvětví a je jich značné množství

 

Klíčové indikátory výkonnosti mohou být buď operativní nebo strategické.

U farmaceutických firem to mohou být např.výdaje na výzkum a vývoj, v podnicích s obalovou technikou pro potraviny je to tržní podíl, v maloobchodě je to počet nově otevřených prodejen nebo počet nových výrobků na trhu.

 

Závěr

 

V seminární práci je čtenář seznámen s charakteristikou finančního řízení a rozhodování podniku. Je nutné používat různé přístupy a nástroje dle fází vývoje firmy. Úkolem finančního řízení je tvorba a užití finančních prostředků, proto je zde popsán systém tvorby a užití peněžních prostředků. V další části je vylíčen finanční systém v ekonomice a úloha jednotlivých subjektů. Poté se zaměřuji na přístupy k měření výkonnosti podniku a uplatnění při řízení. Je prezentován vývoj dosavadních kritérií finanční výkonnosti, který směřuje od účetních ukazatelů na bázi zisku k hodnotovým ukazatelům na bázi tržních hodnot.

 

 

Seznam použité literatury a zdroje

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006.

 

1 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 11.

 

2 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 11 -12.

 

3 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 12.

4 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 13.

 

5 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 14.

 

6 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 15.

7 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 15–16.

 

8 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 17–20.

 

9 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 20.

 

10 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 22.

11 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Ekopress, s.r.o. 2006. s. 24.

 

—————

Zpět