Finanční analýza (Hybš)

05.10.2010 20:28

Studijní předmět: Finanční management II.

Téma: Finanční analýza

 

 

 

Úvod

Finanční analýza

 

Finanční analýza je nástrojem pro ekonomické řízení podniku a pro určení úrovně hospodaření podniku. K hodnocení finanční situace a výkonnosti podniku se využívá celá řada poměrových ukazatelů. Jejich smyslem je posoudit a zhodnotit finanční situaci a formulovat doporučení pro jeho další vývoj. To zajímá samozřejmě management společnosti, vlastníky, investory, věřitele, obchodní partnery, banky a také zaměstnance.

 

Hlavním úkolem finanční analýzy je komplexní posouzení úrovně současné finanční situace podniku - jeho finančního zdraví, vyhlídek do budoucnosti a příprava opatření ke zlepšení ekonomické situace společnosti a zajištění její prosperity. Do finanční analýzy se promítá objem a kvalita výroby, úroveň marketingové a obchodní činnosti, inovační aktivita a další činnosti. Ve třech postupně navazujících fázích se provádí: diagnóza základních charakteristik/indikátorů finanční situace, poté rozbor příčin zjištěného stavu, identifikace hlavních faktorů nežádoucího vývoje a návrh opatření.

 

Zdroje informací pro finanční analýzu

 

Výkazy finančního účetnictví – podávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích jeho krytí (rozvaha), o tvorbě a užití výsledku hospodaření (výkaz zisku a ztráty) a pohybu peněžních toků (Cash Flow).

Výkazy vnitropodnikového účetnictví – nepodléhají žádné metodické úpravě, proto si je každý podnik vytváří podle svých potřeb. Jsou to výkazy zobrazující vynakládání podnikových nákladů v nejrůznějším členění, například druhové a kalkulační. Výkazy o spotřebě nákladů na jednotlivé výkony nebo v jednotlivých střediscích.

Finanční informace - účetní výkazy a výroční zprávy, vnitropodnikové informace, prognózy finančních analytiků a vedení firmy, burzovní informace, zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr.

Kvantifikovatelné nefinanční informace – firemní statistiky produkce, odbytu, zaměstnanosti, prospekty, normy spotřeby, interní směrnice.

Nekvantifikovatelné informace - zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, komentáře manažerů, odborného tisku, nezávislá hodnocení, prognózy.

 

Metody finanční analýzy

 

Metody finančních analýz jsou buď deterministické, které se používají pro analýzu vývoje a odchylek pro menší počet období a jsou standardními nástroji pro běžné finanční analýzy v podniku nebo matematicko-statistické metody, které vycházejí z údajů delších časových řad, slouží především k posouzení determinantů a faktorů vývoje a k určení kauzálních závislostí a vazeb. Jsou založeny na exaktních metodách, včetně vyhodnocení statistické spolehlivosti výsledků. Základem finanční analýzy je užití poměrových ukazatelů. K posouzení časových změn ukazatelů slouží analýza vývojových trendů.1

 

Členění metod finanční analýzy

 

METODY FINANČNÍCH ANALÝZ

 

DETERMINISTICKÉ METODY

MATEMATICKO-STATISTICKÉ

METODY

Analýza trendů

(horizontální analýza)

Regresivní analýza

Analýza struktury

(vertikální analýza)

Diskriminační analýza

Poměrová analýza

 

Analýza rozptylu

Analýza soustav ukazatelů

Testování statistických hypotéz

(t-test, F-test)

Analýza citlivosti

 

 

 

Zdroj: DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha : Ekopress, 2008. Finanční analýza, s. 70.

 

Horizontální analýza (analýza vývojových trendů)

Zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech nebo indexem (buď řetězovým nebo bazickým). Porovnání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, proto tedy hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů. Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. Finanční účetní výkazy obsahují jak údaje týkající se běžného roku, tak údaje z předcházejících let nebo alespoň z minulého roku. Je nutné mít k dispozici údaje za minimálně dvě po sobě jdoucí období.

absolutní změna = Ut - Ut-1 = Ut

Ut je hodnota ukazatele, t je běžný rok, t-1 je předchozí rok, je změna

O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase = absolutní změna

Interpretace změn musí být prováděna obezřetně a komplexně, musí se brát do úvahy jak změny absolutní, tak relativní.

Ut - Ut-1 Ut

relativní změna = ----------- = -----

Ut-1 Ut-1

 

O kolik procent se změnila příslušná položka v čase

 

Ut - Ut-1 Ut

procentní změna = ----------- = ----- x 100 (%)

Ut-1 Ut-1

 

Změnu lze vyjádřit indexem a to buď řetězovým nebo bazickým. Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období (výchozí báze), které je vzato za základ pro srovnání. Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.

Horizontální analýza porovnává ukazatele v čase, např. o kolik % se změnil hospodářský výsledek oproti minulému roku. Při hodnocení vývoje situace je třeba mít na paměti a brát v úvahu změny a vývoj specifických ekonomických podmínek prostředí, například lze uvést změny v daňové soustavě, změny podmínek na kapitálovém trhu, změny cen vstupů, mezinárodní vlivy.

Vertikální analýza (strukturální analýza, procentní rozbor komponent)

Vertikální analýza se využívá při analýze aktiv a pasiv podniku při rozboru majetkové a finanční struktury firem. Ve výkazu zisku a ztráty se jako celek bere např. velikost tržeb a v rozvaze je základ tvořen celkovou výší aktiv případně dílčích složek aktiv. Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. z celkových pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost celkových výnosů nebo tržeb. Tato technika umožní zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku. Pracuje s účetními výkazy v jednotlivých letech odshora dolů, nikoli napříč jednotlivými lety, proto se označuje jako vertikální analýza. Máme-li navíc vedle sebe údaje za dva roky či za více let, můžeme identifikovat trendy nebo nejzávažnější časové změny komponent. Relativizovaný rozměr veličin [v %] činí vertikální analýzu velmi vhodným nástrojem pro meziroční a mezipodnikové srovnávání.2

Obecný vzorec vertikální analýzy

Ui

podíl na celku = -------

ΣUi

 

kde Ui je hodnota dílčího ukazatele, ΣUi je velikost absolutního ukazatele

 

Poměrová analýza

Nejvíce používaným nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Vyjadřují vztah mezi absolutními ukazateli, mezi položkami účetních výkazů. Poměrové ukazatele se vypočítají jako poměr (podíl) jedné položky (skupiny položek) k jiné. Mezi položkami uváděnými do poměru musí existovat vzájemná souvislost. Tyto ukazatele umožňují získat rychlý obraz o finančních charakteristikách podniku. Poměrové ukazatele lze podle informačních zdrojů konstruovat následovně: pouze z údajů výkazu zisku a ztráty (příkladem jsou ukazatele nákladové struktury), pouze z údajů rozvahy (např. podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu firmy), kombinací údajů z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy (např. ukazatel rentability kapitálu), kombinací z účetních a tržních dat. Poměrové ukazatele sloužící k finanční analýze firmy tvoří zpravidla určitou soustavu. Podle způsobu konstrukce soustavy se rozlišuje pyramidová soustava a paralelní soustava ukazatelů.

Principem konstrukce pyramidové soustavy je postupný rozklad souhrnného (vrcholového) ukazatele na ukazatele dílčí, které jsou výsledkem rozkladu. Celá soustava ukazatelů má tvar pyramidy. Její typickou vlastností je existence funkčních závislostí ve formě matematických rovnic mezi jednotlivými ukazateli této soustavy, které ve své pozici představují dílčí příčiny působící na vrcholový ukazatel. Předností tohoto přístupu je matematická přesnost a exaktní provázanost soustavy ukazatelů.

Paralelní soustavy jsou tvořeny skupinami ukazatelů podle jejich příbuznosti a interpretace. Nejsou založeny na exaktní matematické kompozici. Výhodou této metody je možnost konstruovat soustavy ukazatelů z dobře ekonomicky interpretovatelných a známých ukazatelů a vyjádřit tak požadované vlivy a faktory. Nevýhodou je to, že nelze dosáhnout matematicky přesný systém ukazatelů a popis jejich vazeb.

 

Poměrové ukazatele se třídí do skupin podle jednotlivých oblastí finanční analýzy. Základními oblastmi ukazatelů finanční analýzy jsou ukazatele finanční stability a zadluženosti, ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity (obratu), ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu.

 

Ukazatele finanční stability a zadluženosti

 

Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah, v jakém firma používá k financování dluhy. Čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace. Finanční stabilitu je možné hodnotit na základě analýzy vztahu podnikových aktiv a zdrojů jejich krytí – pasiv. Mezi nejdůležitější ukazatele založené na porovnávání údajů z bilance a umožňující hodnotit různé stránky finanční stability patří ukazatel podílu vlastního kapitálu na aktivech.

 

Ukazatel Vzorec Trend

Podíl vlastního kapitálu vlastní kapitál

na aktivech (Equity Ratio) ---------------------------

aktiva celkem

 

Tento ukazatel charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a udává do jaké míry je podnik schopen krýt své prostředky (majetek) vlastními zdroji a jak vysoká je jeho finanční samostatnost. Obecně platí, že zvyšování tohoto ukazatele znamená upevňování finanční stability. Je třeba vzít do úvahy, že neúměrně vysoký ukazatel může vést k poklesu výnosnosti vložených prostředků.3

 

 

Následující ukazatel se vyskytuje pod různými názvy – finanční páka (Financial Leverage) nebo majetkový koeficient (Equity Multiplier).

 

Ukazatel Vzorec Trend

Majetkový koeficient celková aktiva

(Equity Multiplier) ------------------- Stabilní

vlastní kapitál

 

Mezi podstatné cíle finančního řízení je dosažení optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů financování (optimální zadluženosti). Krytí potřeb převážně vlastními zdroji, které jsou obvykle dražším způsobem financování, by mohlo vést k finančnímu zatěžování podniku a k nedostatečně pružné reakci na finanční potřeby podniku. Zadluženost sama o sobě není pouze negativní charakteristikou podniku. Ve zdravé, finančně stabilní společnosti může její růst přispívat k celkové rentabilitě, a tím i k tržní hodnotě firmy.

 

Ukazatele rentability (výnosnosti, míry zisku)

 

Poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů firmy, jichž bylo užito k jeho dosažení. Tyto ukazatele měří celkovou účinnost řízení firmy a patří k nejdůležitějším ukazatelům

Základním kritériem hodnocení rentability je rentabilita vloženého kapitálu, což je poměr zisku a vloženého kapitálu. Podle typu kapitálu se rozlišují tyto ukazatele: ROA – rentabilita aktiv (Return on Assets), ROE – rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity), ROCE – rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (Return on Capital Employed).

 

Pro výpočet ukazatelů rentability je důležité ještě znát tyto zkratky:

EBIT (Earnings before Interest and Taxes) - zisk před odečtením (úhradou) úroků a daní, jinak také provozní hospodářský výsledek,

EAT (Earnings after Taxes) - zisk po zdanění (čistý zisk),

EBT (Earnings before Taxes) - zisk před zdaněním.

 

Zisk před úroky a daněmi EBIT se používá pro výpočet některých ukazatelů rentability, neboť vývoj ukazatele EBIT není ovlivněn změnami daňových a úrokových sazeb ani změnou struktury finančních zdrojů (podílem úročených cizích zdrojů).

 

Ukazatel Vzorec Trend

ROA – rentabilita aktiv EBIT

(Return on Assets) -----------

aktiva

 

Ukazatel ROA – rentabilita aktiv bývá považován za klíčové měřítko rentability, protože poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Čistý zisk je pouze částí výsledného efektu. Druhou část tvoří efekt zhodnocení cizího kapitálu, neboli odměna věřitelům.4

 

ROCE (Return on Capital Employed) – rentabilita dlouhodobých zdrojů vyjadřuje efekt z dlouhodobých investic. Tyto uvedené ukazatele měří všeobecnou efektivnost vloženého kapitálu bez ohledu na to, odkud kapitál pochází.

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

EBIT

ROCE -rentabilita -------------------------------------------

dlouhodobých zdrojů vlastní kapitál + dlouhodobé dluhy

 

 

Ukazatelem ROCE se hodnotí význam dlouhodobého investování na základě určení výnosnosti vlastního kapitálu spojeného s dlouhodobými zdroji, tzn. zvýšení potenciálu vlastníka využitím dlouhodobého cizího kapitálu. Tento ukazatel je často využíván k mezipodnikovému porovnávání.

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

ROE – rentabilita vlastního EAT

kapitálu (Return on Equity) --------------

vlastní kapitál

 

Poměrový ukazatel ROE vyjadřuje celkovou výnosnost vlastních zdrojů a tedy i jejich zhodnocení v zisku. Úroveň rentability vlastního kapitálu je nutně závislá na rentabilitě celkového kapitálu a úrokové míře cizího kapitálu.

 

Ukazatele likvidity

 

Likvidita znamená obecnou schopnost podniku hradit své závazky a získat dostatek prostředků na provedení potřebných plateb. Likvidita závisí na tom, jak rychle je podnik schopen inkasovat své pohledávky, zda má prodejné výrobky, zda je v případě potřeby schopen prodat své zásoby. Jednou ze základních podmínek existence podniku je jeho likvidita a solventnost. Podmínkou solventnosti je, aby měl podnik část majetku vázánu ve formě, jímž může platit - tedy ve formě peněz. Plně likvidní je podnik tehdy, jestliže má dostatečnou výši peněžních prostředků. Jestliže tomu tak není, je solventní jen zčásti nebo nesolventní. Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (čitatel) s tím, co má podnik uhradit (jmenovatel). Podle toho, jakou míru jistoty požadujeme od měření, dosazujeme do čitatele aktiva s různou likvidností. Nejlikvidnější jsou peníze v hotovosti, na běžném účtu, nejméně likvidní jsou stálá aktiva, které se do čitatele nedosazují vůbec. Základní ukazatele se odvozují od oběžných aktiv. Ukazatele se počítají z položek rozvahy, kde jsou aktiva řazena podle stupně své likvidity.5

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

 

Ukazatel celkové likvidity oběžná aktiva

(Curent Ratio) ----------------------- Stabilita

krátkodobé závazky

 

Ukazatel celkové likvidity poměřuje objem oběžných aktiv jako potencionální objem peněžních prostředků s objemem závazků splatných v blízké budoucnosti. Za přiměřenou výši tohoto ukazatele se považuje rozmezí od 1,5 do 2,5. Nejdůležitější je srovnání s podniky s obdobným charakterem činnosti. Pro úspěšnou činnost podniku je rozhodující, aby krátkodobé dluhy v době jejich splatnosti podnik kryl z takových složek majetku, které jsou pro tento účel určeny a aby nevyužíval těch, které jsou určeny pro jiné účely, například aby v zájmu splácení dluhů neprodával hmotný majetek. To by mohlo sice vyřešit okamžitou situaci, ale ohrozilo by to budoucí vývoj.

 

Ukazatel Vzorec Trend

Pohotová likvidita oběžná aktiva-zásoby

(Quick Ratio-Acid Test Ratio) --------------------------

krátkodobé závazky

 

Tento ukazatel bere v úvahu z oběžných aktiv jen pohotové prostředky, tj. pokladní hotovost, peníze na bankovních účtech, obchodovatelné cenné papíry, pohledávky v tzv. čisté výši, tzn. pohledávky po korekci opravnou položkou k pohledávkám. Vhodné je opravit čitatel ukazatele o nedobytné pohledávky, případně o pohledávky, jejichž návratnost je pochybná (pohledávky po lhůtě splatnosti) a likvidita nízká. Doporučená hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí od 1,0 do 1,5. Výše ukazatele závisí na typu činnosti podniku, odvětví, do něhož je řazen, na strategii podniku v oblasti finančního hospodaření apod.6

 

Okamžitá likvidita (pokladní likvidita)

 

Ukazatel Vzorec Trend

Okamžitá likvidita pohotové platební prostředky

(Cash Ratio) ------------------------------------

krátkodobé závazky

 

Peníze na účtech, peníze v hotovosti a šeky tvoří základní složku pohotových platebních (nejlikvidnějších) prostředků.

 

Ukazatele založené na peněžních tocích charakterizují likviditu podniku lépe, než obvyklé poměřování oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům, při kterém růst zásob a pohledávek působí jako zlepšující vliv na rozdíl od analýzy cash flow. Ukazatele likvidity jsou statickými ukazateli, které jsou konstruovány na základě stavových veličin z rozvahy k určitému datu. Proto je třeba sledovat vývoj těchto veličin v čase a sledovat zejména vývoj struktury oběžných aktiv v čase.

 

Rozdílové ukazatele sloužící analýze a řízení finanční situace podniku (s výraznou orientací na jeho likviditu) se označují jeho finanční fondy (fondy finančních prostředků). Nejčastěji používanými jsou čisté pohotové prostředky, které představují rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Zahrneme-li do peněžních prostředků jen hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech, jde o nejvyšší stupeň likvidity.“ 7

 

Pracovní kapitál

 

Pracovní kapitál znamená běžná krátkodobá aktiva. Řízení pracovního kapitálu by mělo určit optimální výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy. Dále by mělo stanovit způsob financování oběžného majetku. Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob surovin, materiálů, hotových peněz, pohledávek), kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje. Má-li ho méně, pak je investiční majetek podniku (budovy, stroje /výrobní kapacity/) nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je brzděn. Má-li ho více, pak je jeho část v nečinnosti, což vyvolává zbytečné náklady. Výše oběžného majetku má být optimální.

 

Čistý pracovní kapitál (ČPK, z angl. Net Working Capital)

 

Udává výši oběžných aktiv, které jsou financovány z dlouhodobých zdrojů Pokud je ČPK kladný, část oběžných aktiv je kryta dlouhodobým kapitálem. V případě, kdy je ČPK záporný, potom objem dlouhodobého kapitálu je menší než stálá aktiva a část stálých aktiv je kryta krátkodobým kapitálem. Existuje zde nebezpečí, že kvůli splácení krátkodobých závazků bude nutné rozprodat stálá aktiva.

 

Ukazatel Vzorec Trend

ČPK – čistý pracovní Oběžná aktiva – krátkodobé závazky

kapitál nebo

Dlouhodobé zdroje – fixní aktiva

 

Čistý pracovní kapitál představuje část oběžného majetku, která se během roku přemění v pohotové peněžní prostředky a po splacení krátkodobých závazků může být použita k uskutečnění podnikových záměrů. Představuje tedy část oběžného majetku, která je finančně kryta dlouhodobými zdroji.“ 8


 

Poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky má podstatný vliv na platební schopnosti podniku. Přebytek, ve zdravé míře likvidních, krátkodobých aktiv nad krátkodobými zdroji dává tušit, že firma má dobré finanční zázemí. To je důležité k tomu, aby si podnik zachovával určitou likvidnost, která mu umožní pokračovat ve své činnosti v případě, že by jej potkala nějaká nepříznivá událost s neočekávaným výdejem peněžních prostředků. Vyšší objemy pracovního kapitálu tedy mohou činit život podniku pohodlnějším, avšak mohou představovat dosti drahý a mnohdy i zbytečný luxus. Obzvláště v situacích vysokých nákladů na kapitál a nízkých ziskových marží je nutné velice pečlivě zvážit a analyzovat pozitivní a negativní účinky spojené s určitou úrovní pracovního kapitálu.

 

Dlouhodobé zdroje (vlastní kapitál a dlouhodobé závazky) mají převyšovat dlouhodobá fixní aktiva. Pokud se dlouhodobým kapitálem financuje krátkodobý oběžný majetek, hovoříme o překapitalizování podniku.

 

Ukazatel Vzorec Trend

 

Ukazatel překapitalizování vlastní kapitál

------------------- Stabilita

DHM

 

Ukazatel překapitalizování vyjadřuje míru krytí dlouhodobého hmotného majetku (DHM) vlastním kapitálem.

 

Ukazatel Vzorec Trend

 

Ukazatel podkapitalizování vlastní kapitál + dluhy

--------------------------- Stabilita

DHM

 

Ukazatel podkapitalizování vyjadřuje podmínky pro rovnováhu financí podniku. Hodnota nesmí klesnout pod 1, neboť by dlouhodobá hmotná aktiva byla kryta z části krátkodobými zdroji, což ohrožuje další vývoj podniku.9

 

 

Ukazatele aktivity

 

Ukazatele aktivity jsou souhrnně nazývány ukazatele relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv, jak krátkodobých tak dlouhodobých. Jedná se o ukazatele typu doby obratu nebo obratovosti, které jsou využívány pro řízení aktiv.

Měří schopnost podniku využívat vložených prostředků. Měří celkovou rychlost obratu nebo rychlost obratu jednotlivých složek vložených prostředků a hodnotí vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. Vyjadřují počet obrátek nebo vyjádřeno obráceně měří dobu obratu (dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán). Hodnota těchto ukazatelů se vyjadřuje v jednotkách času. Čím vyšší (rychlejší), tím je schopen zabezpečit výkony s menším objemem majetku.

 

 

 

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

Obrátka celkových aktiv tržby

(počet obratů/rok) --------------------

celková aktivita

 

Ukazatel obratu celkových aktiv (rychlosti obratu) měří obrat neboli intenzitu využití celkového majetku. Čím je ukazatel vyšší, tím efektivněji podnik využívá majetek. Ukazatel se používá hlavně pro mezipodnikové srovnání.

 

Ukazatel Vzorec Trend

Doba obratu aktiv (dny) celková aktiva x 360

------------------------

tržby

Ukazatel doby obratu aktiv vyjadřuje, za jak dlouho dojde k obratu celkových aktiv (majetku) ve vztahu k tržbám. Pozitivní je co nejkratší doba obratu, hodnota je určena obratem fixního a pracovního kapitálu, čím je podíl fixních aktiv vyšší, tím je hodnota ukazatele vyšší. Je ovlivněn rovněž dynamikou tržeb.

 

Ukazatel Vzorec Trend

Doba obratu zásob (dny) zásoby x 360

-----------------

tržby

 

Úroveň běžného provozního řízení charakterizuje ukazatel doby obratu zásob. Je nutné udržovat dobu obratu zásob na technicky a ekonomicky zdůvodněné výši.

 

Ukazatel Vzorec Trend

Doba obratu pohledávek (dny) pohledávky x 360

------------------------

tržby

 

O strategii řízení pohledávek vypovídá tento ukazatel a udává, za jak dlouho jsou průměrně placeny faktury. Pokud ukazatel trvale překračuje doby splatnosti, je nutné prozkoumat platební kázeň odběratelů. Tento ukazatel je důležitý z hlediska plánování peněžních toků. 10

 

 

 

Ukazatele s využitím údajů kapitálového trhu

 

Tato skupina ukazatelů se zabývá se vztahem ceny akcií k zisku společnosti a účetní hodnotě akcií. Dávají informace o názorech investorů na hospodaření společnosti a jejich očekávání týkající se budoucnosti. Vychází se tedy kromě účetních údajů také z údajů kapitálového trhu, ale nedá se to aplikovat na každou firmu, protože ne každá firma má právní normu akciové společnosti a její akcie jsou volně obchodovatelné na kapitálových trzích.

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

Čistý zisk na akcii EAT

(Earnings Per Share, EPS)) --------------------------------

počet kusů kmenových akcií

 

 

Pomocí tohoto ukazatele je možné zjistit, kolik připadá čistého zisku a jakou maximální výši dividend je možné vyplatit ze zisku společnosti na jednu akcii. V tomto případě čím vyšší je hodnota EPS, tím příznivější ohlas u investorů, což znamená vyšší cenu akcií, a to vede k růstu hodnoty firmy. Čistým ziskem se rozumí celkový zisk společnosti po zdanění a po výplatě přednostních dividend. Je zřejmé, že není poskytovaná informace o velikosti vyplácené dividendy na kmenovou akcii. Zisk může být totiž použit na dividendy jen zčásti nebo může být reinvestován.“ 11

 

Ukazatel Vzorec Trend

Price-Earnings Ratio tržní cena akcie

(P/E) --------------------------------

čistý zisk na jednu akcii

 

 

Price-Earnings Ratio, ve zkratce P/E, je poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem na akcii. Tento poměrový ukazatel představuje důležitou informaci pro investory např. při srovnávání různých akcií z téhož odvětví. Firmy z progresivnějších oborů vykazují ve srovnání s tradičními společnostmi vyšší ukazatel P/E Ratio. Růst hodnoty P/E v čase může být způsoben pozitivním vlivem, vírou investorů v budoucí růst hodnoty, nebo negativním, poklesem ziskovosti firmy. Každopádně nízká hodnota P/E znamená dobrou příležitost k investici, udává počet let potřebných ke splácení ceny akcie jejím výnosem. Vysoká hodnota P/E může signalizovat, že akcie obsahuje malé riziko a investoři jsou ochotni se spokojit s menším ziskem nebo, že investoři očekávají v budoucnu velký růst dividend. Je-li hodnota P/E v rámci oboru příliš nízká, může to signalizovat větší rizikovost či malý růstový potenciál firmy.

 

 

 

 

Ukazatel Vzorec Trend

Dividendový výnos (Dividend dividenda na kmenovou akcii

Yield) -------------------------------------

tržní cena akcie

 

Tento ukazatel vyjadřuje výnosnost akcie, kde je zohledněna již skutečná výše vyplacené dividendy. „V případě zvýšení tržní ceny akcie a nezměněné výše dividendy bude hodnota ukazatele méně příznivá, neboť výnosnost proti předchozímu období poklesne. Zisk nevyplácený formou dividendy nepředstavuje pro akcionáře bezprostřední užitek, i když zvyšuje cenu akcie. Investor bude zřejmě ochoten akceptovat nižší dividendový výnos tehdy, bude-li mít určitou jistotu, že tento pokles bude v budoucnu vykompenzován.“12

 

Ukazatel Vzorec Trend

Payout Ratio dividenda na kmenovou akcii

(Výplatní poměr) -------------------------------------

čistý zisk na jednu akcii

 

Výplatní poměr (Payout Ratio) určuje jaká část z čistého zisku je vyplácena v dividendách a poskytuje informace o neinvestiční aktivitě podniku a jeho strategii.

 

Investoři, kteří vložili svůj kapitál do základního jmění firmy, potenciální investoři a všichni kdo obchodují na kapitálovém trhu, se zajímají o návratnost svých investic. Té lze dosáhnout buď prostřednictvím dividend nebo růstem ceny akcií.

 

Souhrnné modely hodnocení finanční úrovně

 

Kromě poměrových ukazatelů pro hodnocení finanční pozice se také používají souhrnné indexy nebo souhrnné modely hodnocení finanční úrovně podniku. Jsou to specifické metody ve finančních analýzách, jejichž smyslem je vyjádřit úroveň finanční situace a výkonnost podniku jedním číslem. Hovoří se také o tzv. systému včasného varování nebo predikčních modelech finanční úrovně.

 

Důvodem vzniku těchto souhrnných modelů byla snaha o včasné rozpoznání příčin nestability podniků, které mohou signalizovat úpadek (bankrot) podniku. Východiskem pro tvorbu těchto modelů je předpoklad, že v podniku již několik let před úpadkem dochází k určitým anomáliím a vývoji, které jsou charakteristické právě pro ohrožené podniky.“13

 

 

 

 

 

 

 

Přehled vybraných predikčních modelů finanční úrovně

 

PREDIKČNÍ MODELY HODNOCENÍ FINANČNÍ ÚROVNĚ

 

Bankrotní

Ratingové

Altmanův model

Tamariho model

Taflerův model

Kralickuv Quick-test

Beaverův model

Rychlý test

 

 

Zdroj: DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha : Ekopress, 2008. Finanční analýza, s. 90.

 

Rozdíl mezi dvěma skupinami finančních predikčních modelů je ten , že u bankrotních modelů se hodnotí možnost úpadku a u ratingových modelů se hodnotí možnost zhoršení finanční úrovně podniku. Společné všem typům modelů je přiřazení koeficientu hodnocení, který vyjadřuje určitou úroveň finanční situace podniku. Tyto modely mají ovšem pouze doplňující charakter a nemohou zcela nahradit základní finanční analýzu, která je zaměřena detailněji na zkoumání jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniků.

 

Beaverův model (1967) – bankrotní model

 

W.H. Beaver se ve své práci pokusil analyzovat, které poměrové ukazatele hrají významnou roli při finančních problémech firem. Beaver pároval výběr 79 firem, které zbankrotovaly, a 79 firem, které nezbankrotovaly, podle stejného SIC (Standard Industrial Code) a velikosti. Mezi zbankrotované firmy nezařadil Beaver pouze firmy, které fakticky vyhlásily úpadek, nýbrž i firmy, které vykazovaly znaky bankrotujících firem, čímž se vyhnul hlavnímu problému bankrotních modelů, tj. vymezení bankrotující firmy. Ze své analýzy vyvodil závěr, že finanční poměrové ukazatele mají vypovídací sílu již pět let před úpadkem firmy.“ 14

 

Parametry Beaverova modelu

 

Ukazatel

Trend u ohrožených firem

vlastní kapitál/aktiva celkem

klesá

přidaná hodnota/aktiva celkem

klesá

bankovní úvěry/cizí zdroje

roste

Cash Flow/cizí zdroje

klesá

provozní kapitál/aktiva celkem

klesá

 

Zdroj: DLUHOŠOVÁ, Dana.

—————

Zpět